Mechanismy přežití v době okolo porodu a jejich vliv na náš další život

Dovolte mi říct docela jasně – k vyřešení všech problémů souvisejících s porodem stačí trocha lásky! Ať je porod jakkoliv složitý či nebezpečný, vznikající pouto k matce vždy pomůže. Pokud je zapotřebí ještě něco navíc, většinu problémů stačí vyřešit jedno sezení kraniosakrální terapie. Avšak bez této léčby mohou první negativní zkušenosti ovlivnit člověka na celý život.

Novorozené dítě se ještě nedokáže o sebe samo postarat. Bude trvat celá léta, než se určité funkce mozku plně vyvinou. Aby přežilo, potřebuje nezbytně matčinu pomoc a k tomuto účelu má tělo novorozeného dítěte k dispozici tři různé možnosti:

  1. Nejvyvinutější částí mozku je při narození tzv. mozek savců.
    Matka a dítě musí mít ovšem možnost tento mozek – jakési třetí podlaží našeho mozku – aktivovat. Hormonální mechanismus vzniku vzájemného pouta zajistí matce i dítěti oboustranný pocit bezpečí a pohody. Když se podíváme na matku kojící dítě, přímo reálně vnímáme ochrannou slupku, která je v této intimní chvíli obklopuje. Jemné dotyky, tiché zvuky a vůně, nejsou ničím jiným než projevy čisté lásky mezi nimi. Není náhodou, že matčiny prsy jsou přesně nad jejím srdcem, novorozeně je tak vyživováno tekutou láskou. Tato intimní blízkost je nezbytná, aby se aktivoval systém hormonální vazby mezi matkou a dítětem. Rozhodujícím faktorem, který spouští uvedený proces, je kojení. Pokud se tento systém neaktivuje, protože je dítě matce odebráno za účelem nejrůznějších testů nebo protože se matka musí sama podrobit ošetření, je nuceno se uchýlit k dávnému a méně vyvinutému obrannému mechanismu, který je pod mozkem savců.
  2. Plazí mozek (sympatický nervový systém) se nachází přímo pod mozkem savců.
    Plazí mozek se aktivuje, pokud se nepodařilo aktivovat vyvinutější mozek savců – plazí mozek pak produkuje u matky i dítěte stresové hormony. U dospělého člověka tento mozek zajišťuje mechanismus útěku či obrany (boje), ale kojenec nemůže ani bojovat, ani utéct, jeho jedinou možností, jak se vyjádřit a upoutat pozornost okolí, je křik a pláč. Tím je pak aktivován mechanismus útěku či obrany u matky. Křik a pláč dítěte při frustraci, bolesti či při hněvu a strachu podnítí v matčině těle tvorbu hormonů a zajistí tak, že bude na křik reagovat.
  3. V nouzi nejvyšší, když první dvě vrstvy nefungují, bude aktivován tzv. rybí mozek, (parasympatikus).
    Dítě je pak zcela pasívní (nehybné) a nechá sebou bez odporu manipulovat.

Kraniosakrální terapie - mozek

Pojmy mozek savců, plazí a rybí mozek, slouží k označení změn, jimiž náš mozek prošel v průběhu evoluce. V mozku savců je uloženo sociální chování a je společný všem savcům, včetně člověka. Plazí mozek umožňuje jako obranné mechanismy boj a útěk. Rybí  mozek, resp. jádro dorsálního bloudivého nervu, umožňuje v šokových situacích vypnout tělesné funkce a šetřit tak energii.

Podle jiného pojetí máme také tři mozky, ale poněkud odlišné: plazí mozek (mozkový kmen), mozek savců (limbický systém), a lidský mozek (šedá kůra mozková – neokortex). Každý z nich je specializován na něco jiného, přičemž od opic a jiných savců se lišíme hlavně vývojově nejmladší vrstvou, šedou kůrou mozkovou.

Uvedené možnosti zaručují naše přežití a ovlivňují celý náš další  život. Cítíme-li se v bezpečí v lůně rodiny, je to výsledkem aktivity mozku savců, a není-li aktivován, vždy nastupují nevědomé obavy o přežití. Tento strach dokáže ochromit náš svět emocí. V praxi se mohou různé šokové zahlcující stavy během života projevovat právě buď silnými spasmy (systém je nastartován trvale k boji nebo útěku) nebo různými stavy ochrnutí či necitlivosti.

Tyto základní systémy bývají leckdy aktivovány už během těhotenství. Určuje je hladina prvotního stresu, s nímž se dítě setká. Znamená to, že prvotní stav napětí je přijímán jako norma. Příliš vysoká počáteční hladina stresu může vést k poruchám chování, jež tkví hluboko v našem nevědomí. Jinak řečeno – často ani nevíme, odkud se náš strach, nespokojenost nebo vracející se „noční můry“ berou. Byly tady „vždy“.

Pokud se citové pouto matka-dítě nevytvoří včas, vznikne v lidském životě mezera. Takový člověk nepřestává toto pouto hledat, ale neví, jak ho nalézt ani jak ho vytvořit. V praxi se to pak projevuje tak, že daný člověk není schopen vést vyrovnaný život, neboť jeho základní potřeby zůstaly nenaplněny.

Thalamus je velký šéf

Nad třemi uvedenými vrstvami mozku najdeme cosi jako filtr. Tento filtr, thalamus, rozhoduje sám, které z tělesných impulzů a psychických problémů podržíme ve vědomí a které nikoliv.

Prefrontální kortex (spolu s klínovou kostí) je místo, kde si uvědomujeme sami sebe. Je to naše nejnovější vymoženost, vytváří scénáře pro budoucí použití, je to jakési okno do budoucnosti – a tu s jeho pomocí můžeme ovlivnit. Toto místo našeho těla vyžaduje spoustu energie, neboť nikdy nepřestává fungovat. (Kraniosakrální terapie umožňuje právě toto místo lépe vyživovat a zvyšovat tak jeho potenci a energii.)

Jakou roli v tom všem hraje naše srdce?

Joseph Chilton Pearce přidává k uvedeným vrstvám ještě další, transformující mozek – s tím je srdce. Šedesát procent srdeční tkáně je tvořeno nervovými buňkami, jež jsou spojeny také s mozkem a prefrontálním kortexem, srdce má proto na fungování mozku mimořádný vliv. Ale co srdce se vší tou energií mozku dělá? TRANSFORMUJE JI! Díky tomu můžeme komunikovat s vnějším světem zcela novým způsobem, svou schopností soucítit.

Srdce je tím článkem, v němž se spojuje obojí energie, fyzická i duševní. To je důležité pro určení naší životní cesty. Po fyzické stránce je srdce pojistkou a jedinou silou na zemi, jež dokáže omezit tyranii myšlenek a mysli. Komunikace prostřednictvím srdce dopřává duchu čas, aby si odpočinul, načerpal nové myšlenky a uplatnil nové možnosti v praxi – pokud je to možné.

Všechny výše uvedené potíže spojené s porodem a raným dětstvím jsou řešitelné také s pomocí kraniosakrální terapie, resp. s procesy zážehů  – zejména srdečním (vztahovým) a porodním (zmocnění bytosti být tady na zemi). (Více o procesu zážehů se dozvíte na stránce Jak funguje kraniosakrální terapie) K „nápravě“ tak může dojít kdykoliv během života, i v dospělosti. Samozřejmě – dětství bez láskyplné mámy se už změnit nedá, ale lze změnit stav „nasycení“ láskou a můžete se tak natrvalo zbavit pocitu, že vám život něco dluží, že nejste světem dostatečně milováni apod. Vím o čem mluvím, vyzkoušeno a prožito na vlastní kůži :o) úplně vám to změní život.

ZDROJ: V textu jsou použity úryvky z knížky „Jemným dotykem“ – Kraniosakrální terapie pro kojence a malé děti.