Výzkum bloudivého nervu (nervus vagus) poskytuje stále nové obohacující poznatky. Je-li bloudivý nerv v dobré kondici, člověk je méně depresivní, má výkonější imunitní systém, včetně regulace zánětlivých procesů a bolestivých stavů. V tomto článku najdete shrnutí poznatků Dachera Keltnera (profesora psychologie na univerzitě Berkeley v Kalifornii) o tomto nervu a také zde najdete pár tipů, jak uvést svůj vagus do lepší kondice a co pro vás v této věci může udělat kraniosakrální terapeut.

Pár poznatků o bloudivém nervu D. Keltnera:

  • Nervus vagus je něco jako druhá mícha
  • Při stimulaci nervu vagu dochází ke zvyšování kapacity člověka činit rozhodnutí
  • Vagus stimuluje uvolňování oxytocinu (hormon, který řídí naše emoce, porod, ale třeba také úspěch v obchodu a podnikání)
  • Optimalizuje srdeční frekvenci, podporuje rozvoj komunikace, sociálního cítění a prosociální emoce, jakými jsou např. soucit
  • Podporující dotek na zádech stimuluje vagus a s ním spojené emoční procesy směrem k lásce (doslova k úsměvu na tváři), pomáhá přehodnotit negativní obrazy násilí, které jsme zažili
  • Když je vagus v dobré kondici, je v optimálním bazálním tonu (zákaldním napětí). Pak jsme více štědří, máme důvěru v sebe a svět, ve kterém žijeme a nejsme tak agresivní.

Jak aktivovat tzv. vagální brzdu

1. Zvýšit vagální tonus

Zvyšováním tonu nervu vagu tlumíme zároveň aktivní sympatikus. Stimulace „nového“ nervu vagu je nejlepší způsob jak „vypnout“ sympatikus a nastolit podporující homeostázu.

(„Nový vagus“ se týká myelinizovaného vagusu řízeného komplexem ventrálního vagusu (nucleus ambiguus), který koordinuje regulaci kyslíku v souladu se svaly výrazu obličeje. Relativní sympatická aktivace, pozorovaná u úzkostných poruch, může představovat dis-inhibici, způsobenou vadnými inhibičními mechanismy. Vagus tlumí sympatikus. Tyto poznatky by mohly být významnými pro hlubší pochopení obousměrné komunikace mezi srdcem a mozkem, propojení mezi negativními emocemi a negativními zdravotními důsledky prostřednictvím společného mechanismu autonomní nerovnováhy a nízké parasympatické aktivity.)

Buď jemný, zpomal a buď přítomný!

2. Zapojit extensory

Představte si opici, skákající z větve na větev, jak se chytá kmene stromů. Všechny svaly, které k tomu používá, se nazývají flexory a jsou spojeny se sympatikem, se stresem, se stažením se. Sympatikus je aktivní vždy, když se stáhneme do pozice embrya.

V parasympatickém módu jsme, když se vytáhneme do vzpřímené polohy s aktivními extensory. Cítíme se tak dostatečně bězpečně, abychom mohli ukázat naše břicho, srdce a krk. Vnímáme svůj životní prostor, máme vůli být „velkými“ a kráčíme směle vstříc novým životním výzvám.

Při kraniosakrálním ošetření můžeme ležícího klienta vyzvat, aby si uvědomil zadní část těla, aby vnímal svoje záda a nohy, které jsou v kontaktu s podložkou. Aby se mu to lépe dařilo, může své lokty a nohy více zatlačit do podložky. (vědomně tak zapojit své extensory)

3. Zapojit chodidla

Ztráta vagální brzdy nám aktivuje horní polovinu těla, respektive hlavu, krk a hrudník. Hlava se stává horkou a v napětí, zvyšuje se aktivita v celé lebce, v oblasti krku, aktivita srdce a plic. Ztrácíme vztah ke spodní části těla, „necítíme“ břicho a nohy. Uzemnění, přítomnost a aktivace parasympatiku skoro vždy zapojí spodní polovinu těla a cítíme naše spojení s chodidly. Při kraniosakrálním ošetření můžeme podpořit klienta ve vnímání svého břicha a chodidel. Chce to trpělivost.

Ztělesňujte klientovi vagální stav

Slova spojená s aktivitou vagu jsou důvěra, láska, soucit, respekt, přijetí, radost. Během ošetření nalézejte a aktivujte tyto kvality v sobě. Buďte zrcadlem pro vašeho klienta, jeho tělo bude dělat totéž.

Pracujte se svými zdroji, myslete třeba na skvělé „líné“ odpoledne, skvělou výbornou večeři, u krbu s ohněm v útulném křesle, povídání s přáteli …
(Práce se zdroji je součástí výcviku každého terapeuta)

Poznejte anatomii vagusu a jeho ganglií

Vagus může být ovlivněn jakoukoliv změnou v těchto strukturách a oblastech – jugulární otvor, horní a dolní senzorické ganglie pod jugulárním otvorem, karotidová pochva, hrtan, tragus vnějšího ucha, změna v kvalitě dýchání a pohybech bránice a s tím související vliv na ostatní orgány, zejména srdce, plíce a orgány pod bránicí, dála vagální motorická ganglia a střevní nervový systém.

Další zajímavosti o tomto úžasném nervu najdete v mém prvním článku zde

Nervus Vagus anatomie

Z anglického originálu Vagus, Baby, Vagus!  přeložila Inka Tichá.

Původní článek najdete na webu www.cranialintelligence.com