Vagus a polyvagální přístupy v kraniosakrální terapii
Nervus vagus – Bloudivý nerv hraje klíčovou roli při sdělování změn v útrobách těla a ve fascii do mozku. Bloudivý nerv si můžeme představit jako obousměrnou informační dálnici mezi mozkem a tělem, která pomáhá regulovat náš autonomní nervový systém (ANS). Stresující události zapojí sympatický nervový systém prostřednictvím reakce na boj nebo útěk. Sympatický nervový systém je jako plynový pedál, který nás zrychlí, a bloudivý nerv je jako brzdový pedál, „vagová brzda“, která nás zpomalí. Když je bloudivý nerv plně v kondici a zapojen, umožňuje nám regulovat se ze stavu boje nebo útěku při ohrožení do stavu odpočinku, trávení a spojení s ostatními v době bezpečí. Avšak v akutních situacích, které jsou (byly) traumatické nebo život ohrožující, nás může tato vagová brzda přivést k velmi prudkému zastavení. Takový jev se nazývá vazovagální synkopa, která může vést k nevolnosti, závratím nebo mdlobám, tělo se vypne.
Bloudivý nerv také hraje klíčovou roli ve zdraví trávicího systému, protože inervuje žaludek, slezinu, játra, tenké střevo a tlusté střevo jako součást osy střevo-mozek. Střevo bylo nazýváno naším druhým neboli „enterickým“ mozkem, částečně proto, že střevo je schopné produkovat stejné neurotransmitery, jaké se nacházejí v mozku. Tyto neurochemikálie jsou přenášeny mezi naším trávicím systémem a mozkovým kmenem prostřednictvím bloudivého nervu.
S bloudivým nervem úzce souvisí polyvagální teorie. Dr. Stephen Porges, zakladatel polyvagální teorie, zavedl termín neurocepce. Neurocepce je proces, kterým autonomní nervový systém vyhodnocuje úroveň bezpečí a reaguje na vnitřní a vnější podněty ohrožení. To se děje automaticky (bez vědomého vědomí), což vede k chronické hypervigilanci (ostražitosti, bdělosti) nebo vysoké citlivosti na stres. Můžete se však také zapojit do vědomé neurocepce tím, že budete pozorovat své tělo a jeho signály, které vám poskytují zpětnou vazbu o stavu vašeho nervového systému. Pozorováním svého těla můžete určit, zda se cítíte klidní a ve spojení se sebou, anebo jste aktivováni na „boj nebo útěk“, nebo zdali se cítíte zmrazeni, uzavření a zhroucení. Právě reakce typu zamrznutí a uzavření byla poprvé objasněna Dr. Porgesem jako následek nadměrné aktivace části bloudivého nervu – jeho dorzálních větví. Dr. Porges nám ve své polyvagální teorii přinesl objasnění toho, jak náš ANS funguje v reakci na ohrožení, stres a trauma. A právě pro hlubší pochopení vzniku traumatu a možnosti jeho léčení je polyvagální přístup velmi obohacujícím nástrojem zejména pro kraniosakrální terapii.
Kurz je určen pouze kraniosakrálním terapeutům, kteří absolvovali základní výcvik v kraniosakrální osteopatii nebo v kraniosakrální biodynamice.