Vědci právě odhalili zcela novou vrstvu ochranného obalu mozku
Zdroj: HEALTH 06 January 2023 ByTESSA KOUMOUNDOUROS
Český překlad: Inka Tichá
Immune cells and neurons. (Ozgu Arslan/iStock/Getty Images Plus)
Lidský mozek je nesmírně složitý orgán a svá tajemství nevydává snadno. Díky pokroku v zobrazovacích technologiích se stále objevují skryté a dosud neobjevené formy a funkce neurologické anatomie, od nových druhů nervových buněk až po zcela nové typy tkání. V současnosti vědci z Kodaňské univerzity a Univerzity z Rochesteru identifikovali novou vrstvu tkáně, která pomáhá chránit náš mozek.
Zdá se, že tato membrána o tloušťce jen několika buněk hraje roli při zprostředkování výměny rozpuštěných mikro-látek mezi jednotlivými oddíly mozku. Zdá se, že tato membrána je také domovskou základnou imunitních buněk specifických pro mozek, nemluvě o tom, že pomáhá v mozkovém systému odstraňování odpadních látek (díky tzv. glymfatickému systému).
Molekulární biolog Kjeld Møllgård z Kodaňské univerzity a jeho kolegové nazvali svůj objev Subarachnoid LYmphatic-like Membrane (SLYM). Přestože většinu výzkumu této struktury zatím prováděli na myších pomocí dvoufotonové mikroskopie a pitev, potvrdili přítomnost SLYM i v mozku dospělého člověka.
SLYM leží mezi dvěma dalšími membránami chránícími mozek. Dělí prostor, kudy proudí mozkomíšní mok, na dvě části, čímž se celkový počet známých membrán obalujících mozek zvýšil na čtyři (Dura mater, Pa Mater, Arachnoid, SLYM). Zdá se, že funguje jako bariéra pro molekuly v mozkomíšním moku, které jsou větší než přibližně 3 kilodaltony; tedy srovnatelné s extrémně malými proteiny.
Na rozdíl od zbytku těla nemá náš centrální nervový systém lymfatické (imunitní) cévy a je považován za imunitně privilegovaný – tedy patří mezi ta místa v našem těle, kde jsou imunitní reakce vysoce kontrolované, jako jsou oči a varlata.
Mozkomíšní mok pravděpodobně přebírá část úlohy imunitního systému v mozku. Přítomnost SLYM by mohla vysvětlit, jak to funguje.
„Objev nové anatomické struktury, která odděluje a pomáhá řídit tok mozkomíšního moku (CSF) v mozku a jeho okolí, nám nyní poskytuje mnohem větší pochopení pro sofistikovanou roli, kterou CSF hraje nejen při transportu a odstraňování odpadních látek z mozku, ale také při podpoře jeho imunitní obrany,“ říká neuroložka z Rochesterské univerzity Maiken Nedergaardová.
Møllgård a jeho tým zjistili, že v SLYM se usídlilo několik typů imunitních buněk – včetně myeloidních buněk a makrofágů – které dohlížejí na mozek. U myší se typy buněk měnily v reakci na otoky a přirozené stárnutí, což naznačuje, že toto místo může hrát důležitou roli v patologických stavech.
SLYM sdílí molekulární markery s mezotelovou membránou, která vystýlá zbytek našich orgánů, obaluje jejich cévy a uchovává imunitní buňky. Vědci tedy navrhují, že SLYM je mezotel mozku, který vystýlá krevní cévy v dutině mezi mozkem a lebkou.
Mezotel hraje také roli lubrikantu mezi orgány, které kloužou proti sobě. „Fyziologické pulzace vyvolané kardiovaskulárním systémem, dýcháním a změnami polohy hlavy neustále „pohybují“ mozkem v lebeční dutině,“ vysvětlují vědci ve svém článku. „SLYM může, stejně jako jiné mezotelové membrány, snižovat tření mezi mozkem a lebkou během těchto pohybů.“
(poznámka překladatele – všimněte si, že mezi zdroje přirozené pulzace není zařazen kraniosakrální rytmus, jak málo toho ještě věda ví o tomto fenoménu …)
Trhliny v SLYM mohou vysvětlovat některé dlouhodobé příznaky traumatického poranění mozku, spekulují Møllgård a kolektiv. Narušení této bariéry by umožnilo imunitním buňkám z lebečního prostoru přímý přístup do mozku. A tyto makrofágy a imunitní buňky z lebečního prostoru nejsou kalibrovány na podmínky v mozku. To může způsobovat zánětlivé reakce v mozku.
Tyto následky přerušení – porušení ochrané membrány mozku mohou tlumit odtok odpadních látek z mozku, a to i po dlouhou dobu po poranění mozku, což může vysvětlovat změněné proudění mozkomíšního moku.
Vzhledem k tomu, že tato dodatečná ochranná vrstva mozku byla teprve objevena, je stále co zkoumat. Vědci si kladou otázku, zda se tato tkáň může podílet i na obecnější imunitě centrálního nervového systému, a hrát tak roli u přidružených onemocnění, jako je roztroušená skleróza.
„Došli jsme k závěru, že SLYM splňuje vlastnosti mezotelu tím, že působí jako imunitní bariéra, která zabraňuje výměně rozpuštěných mikrolátek mezi vnějším a vnitřním oddílem subarachnoidálního prostoru, a tím, že pokrývá krevní cévy v subarachnoidálním prostoru,“ píší Møllgård a jeho kolegové.
Tento výzkum byl publikován v časopise Science.